Jedním z životních milníků byla pro Kristiána Mensu taneční soutěž King of the Kidz. „Postoupil jsem do užšího kola, kde bylo hodně dobrých tanečníků. Poprvé jsem si uvědomil, že bych mohl v tanci něco dokázat.“ To bylo Kristiánovi 16 let. 

Nevěří na náhody, naopak význam přikládá životnímu kouzlu, kterému říká magnetismus. „Skoro každý den se stane něco, co mě překvapí. Třeba si během dne vzpomenete na nějakou osobu a ona vám záhy napíše. Podle mě to není náhoda, ale součást našeho života.“ Speciální místo v jeho životě zaujímá Paříž. Ve dvanácti letech zde poprvé viděl tancovat b-boye. Ve francouzské metropoli se odehrává spousta tanečních soutěží a v roce 2024 zde bude mít premiéru break dance neboli breaking na olympijských hrách a Kristián Mensa by byl rád u toho. 

Jeho ilustrace charakterizují předměty běžné spotřeby, lehkost a 3D efekt. „V dětství jsem miloval ilustrované knihy a jednoduché kresby, které říkají mnoho o našem životě. Kombinace 3D světa a ilustrace na papíře se mi líbí, protože když člověk dílo vyfotí, tak je 2D, ale je z něj cítit trojrozměrnost díky stínům a tvarům.“ Rozlišujete mezi vítězstvím a úspěchem? Kristián Mensa neboli Mr. Kriss ano. „Mám vlastní teorii úspěchu, která se neměří na medaile nebo zápisy do historie. Pro mě je úspěch umět inspirovat lidi, a to bez ohledu na věk. Když klukovi, kterému je dvanáct, ukážu trik, a on začne breakovat, tak jako jsem začal ve dvanácti já, beru to za úspěch. Pokud jsem na soutěži, tak mám samozřejmě velkou motivaci vyhrát, ale tuto touhu si nepřenáším do života. V soutěži si vysoutěžím svoje ambice a v životě potom už tak soutěživý nejsem.“

Zaujala vás esence Kristiánova umu, životních příběhů a názorů? Potom bude nejlepší seznámit se s jeho „multifunkčností“ pěkně od A do Z.

^A angličtina 

Angličtina je pro mě bránou do světa. Je to nedílná vědomost člověka současnosti, protože anglicky se domluvíte skoro po celém světě. 

^B battle

Battle je souboj, ale je to i zábava. Spíš ale prožívám battle sám se sebou – jak jsem na soutěž připravený, jak moc se soustředím, jak je moje tělo připravené. Pokud mám pocit, že jsem nad sebou vyhrál, tak se dost často stane, že vyhraju i nad svým soupeřem. Battle je pro mě taky možnost potkat se s lidmi, tancovat s nimi a možnost užít si společný čas díky hudbě a dobré atmosféře.  

^C celebrity 

Byla pro mě čest spolupracovat s osobnostmi jako Rita Ora nebo Kylie Minogue. Jsem rád, že působím v jejich tanečním videu, i když se nejedná úplně o styl, ve kterém bych chtěl být úspěšný. Všeobecně beru celebrity jako normální lidi. Někdo toho dokázal v životě více, někdo méně, ale každý má svoje vlastní cíle a úspěch.

^D duše 

Každý duši má. Tělo bych přirovnal ke kolu – kolo nemůže bez duše fungovat a myslím, že ani lidské tělo nemůže správně fungovat bez duše. 

^E e-mail

Často posílám náhodné e-maily umělcům, tanečníkům, choreografům, … Líbí se mi ta možnost poslat ho úplně kamkoliv po celém světě, protože člověk dopředu neví, kdo si zprávu otevře a co z jeho jednoduché zprávy může být. Jaká bude reakce? Také rád píšu zprávy, kterými někoho podpořím. Třeba někomu napíšu, že krásně tancuje a ať pokračuje dál. Věřím, že i krátká zpráva může člověka podpořit a zlepšit mu náladu. 

^F fotbal 

Měl pro mě hluboký přínos. Pohyboval jsem se v komunitě fotbalistů, v prostředí, kde panuje velká soutěživost. Člověk musí bojovat, spolupracovat. Často to pro mě nebylo jednoduché, protože jsem dost citlivý člověk. Křik trenérů a tlak spoluhráčů nebyl příjemný, ale je to součást života, takže mě to hodně naučilo. Byl jsem brankář, takže jsem se naučil padat, což mi později pomohlo v tanci.  

^G Ghana

S maminkou jsme odletěli do Ghany, protože jsme měli nějaké indicie, že bychom se mohli dozvědět informace o našich předcích a rodině. Neměli jsme ale žádná velká očekávání. Brali jsme to zároveň jako výlet. Doufali jsme, že se přiblížíme ghanské kultuře a seznámíme se s ní, což se stalo. 

^H Huffington post

Vzpomínám, si, že jsem jel v Praze tramvají a přišel mi e-mail s nečekanou informací (Pozn. red.: Americký deník zařadil Kristiána mezi 20 nejnadanějších lidí 20. let 21. století). Stávají se věci, na které člověk není připraven a dokážou vám zpříjemnit celý den nebo celý týden. Samozřejmě mi to dodalo mnoho motivace pokračovat dál a taky podporovat lidi v mém věku, protože si myslím, že na světě není pouze 20 nejnadanějších lidí, ale jsou jich tisíce. 

^I improvizace 

Skoro stoprocentně improvizuji. I když mám triky, říkám jim „sérky“ – série, sekvence –, které mám natrénované a vím, jak je provést. Před vystoupením si řeknu, jaké tři triky udělám, ale to, jak je spojím, nevím. To záleží na hudbě, atmosféře, typu události… Zkoušel jsem si vystoupení celé naplánovat, ale u mě to nefunguje, protože nejsem otevřený danému okamžiku a možnostem. Mám trošku klapky na očích.

^J jídlo 

Zdravá strava je pro mě opravdu důležitá. Mám hodně restrikcí – sladké si třeba dám jenom jednou denně, abych si sladkostí vážil a moment si užil. Jím všechno, ale vyváženě. Mám rád jednoduchá jídla – například chléb s avokádem nebo dýňovou polévku s kokosovým mlékem. Jako malý jsem měl také přezdívku „Král sýrů“.

^K klavír 

Hra na klavír mi pomohla i v tanci, protože jsem se naučil hudbu poslouchat a vnímat rytmus. Miluju klavírní hudbu, ať už jsou to klasičtí skladatelé, jako je Frédéric Chopin, Claude Debussy nebo současní muzikanti Philip Glass a Ludovico Einaudi. Klavír mě uklidňuje a občas si na klavírní hudbu i zatancuju. 

^L letenky

Rád cestuji. Všechny letenky, které jsem si koupil, nějakým způsobem ovlivnily můj život. Každá část světa, kterou jsem navštívil, mě nějak proměnila, ať už to byla dobrá zkušenost, nebo horší. Určitě bych chtěl ještě procestovat Island a Japonsko, podívat se do Tokia. 

^M Mr. Kriss

Pseudonym Kriss jsem poprvé použil, když jsem se zaregistroval v Praze na battle. Dlouho jsem přemýšlel o hustých anglických názvech. Nakonec jsem se použil svoje jméno Kristián, přidal jedno „s“ navíc, aby to vypadalo líp (úsměv). Dvě písmenka na začátku „Mr.“ Jsem doplnil, když jsem si zakládal první instagramový profil. Líbilo se mi, jak to vizuálně vypadá.  

^N nervozita

Stále jsem nervózní. Člověk má před velkými událostmi plno myšlenek a očekávání. Často jsem nervózní i přes den, ale tanec mi pomáhá posílit zdravé sebevědomí, pomáhá mi vyjádřit se. Pomáhá mi, když jsem v nějaké aktivitě autentický.  

^O olympijské hry

Rád bych se zúčastnil olympijských her 2024 v Paříži. Hodně mě motivovalo, když jsem v létě sledoval české sportovce v Tokiu. Dodalo mi to energii. Když si člověk uvědomí, že může reprezentovat naši zemi v tom, co dělá, tak je to krásná myšlenka. Budu dělat všechno pro to, abych se na olympijské hry dostal.

^P pád 

Člověk se musí naučit padat, aby se nezranil, musí se naučit padat s lehkostí, aby to nevypadalo, že je to pád. Často trénuju jenom kotrmelce nebo pozice, ze kterých padám na zem a vymýšlím, jak se z těchto pozic dostat, aby to vypadalo dobře a nevypadalo to jako chyba. 

^Q Quino 

Quino a Jean-Jacques Sempé jsou moji dva nejoblíbenější ilustrátoři. Obdivuji lehkost, s jakou kreslí. Ilustracemi říkají víc než tisíc slov, toho bych chtěl docílit i ve svém uměleckém rukopisu. 

^R Regina/rodina 

Rodina je v mém životě velmi důležitá. Jsem součástí rodiny a jednou bych rodinu také rád založil. Regina je moje přítelkyně. Osoba, která mě podporuje, která ve mě věří. Je to osoba, se kterou vidím svůj život, se kterou se cítím v životě dobře, což považuji za jeden z největších úspěchů, když člověk v životě takovou osobu najde. 

^S studium 

Jsou tři studia nebo kurzy, které mě nejvíc ovlivnily. První bylo v Taneční škole Opatow Flavours s trenérem Robertem Kyselou, kde jsme s mým bráchou Markem začali trénovat a trénujeme dodnes. Robert mi ukázal, co je to break a nasměroval mě na novou cestu. Druhé studium byl výtvarný kurz Jana Hlavatého, který mi pomohl najít vlastní umělecký rukopis. A třetí byl dramatický kroužek s Evou Hodinovou, na kterém jsem se naučil pracovat s trémou, tak abych si užil vystoupení. 

^T triky

Nic není úplně originální a všechno v čemkoliv je jenom změť různých vjemů. Z těchto maličkostí, které si člověk bere z různých sfér, pak vždycky vznikne něco nového, a to se dá nazvat originálním. I můj taneční styl je slepený z mnoho tanečníků, kteří mě inspirovali. Koukal jsem třeba na taneční videa, ale když se mi něco hodně líbilo, podíval jsem se na trik jenom jednou, abych ho nezkopíroval. Měl jsem v hlavě matnou animaci toho, co tanečník udělal, takže jsem to zkusil napodobit, ale hned jsem věděl, že jsem to udělal jinak. Udělal jsem to tak, jak si to moje hlava zapamatovala. Před konkurencí se nedá uchránit nic, ale věřím, že konkrétně v tanci je člověk hodně unikátní – vypadáme jinak, nosíme jiné oblečení, jsme jinak vysocí, takže není možné, aby někdo něco stoprocentně zkopíroval, a když se to stane, tak si toho ostatní všimnou a nemá šanci na úspěch. Originální taneční styl je ten nejlepší podpis tanečníka. 

^U úsměv

Rád se směju, ale klíčové je, aby úsměv nebyl umělý. Pokud se člověk nechce smát, tak ať se nesměje. Na druhé straně je fajn umět se nad životem jenom tak pousmát, pokud se nám něco nedaří. A uvědomit si, že je to normální a že dílčí neúspěch nebo nezdar jsou součástí našich životů. 

^V výstava 

Výstav bylo plno a každá byla speciální. Nejvíc jsem si užil ty v Praze – třeba v bývalé kavárně AntHill v červnu 2018 nebo ve Vnitrobloku 2017, obě s názvem „World by Kriss“, protože jsem mohl pozvat svou rodinu a kamarády, kteří vytvořili krásnou atmosféru. Potkali a poznali se kamarádi z různých sfér z taneční, umělecké nebo ze školy a vytvořili krásnou večerní sešlost. 

^W windmill 

Windmill je jeden ze základních pohybů v breaku, kdy se člověk točí ze zad na ruku a potom zase na záda. Když jsem se ho asi po dvou letech naučil, byl to pro mě první moment, kdy jsem ze svého těla cítil opravdu velkou sílu a možnost aspoň trošku si hrát s gravitací. 

^X X-faktor 

Pokud bych měl nějaký mít já, tak je to svěží pohled na svět (skromný úsměv).

^Y YouTube 

Myslím, že moje nejsledovanější video bude asi battle Kriss versus Neguin na Red Bull Dance Your Style a má několik milionů zhlédnutí. YouTube je pro b-boye hodně důležitý. Na YouTube jsem viděl většinu triků. Stačí vždy zadat „How to…“ a člověku vyskočí stovky videí a za pár minut se může naučit hodnotné kroky a triky. Nemusíte čekat na workshopy a lekce, můžete se začít učit z domova.  

^Z Zika 

Film Who is Mr. Kriss? jsme točili se skvělým fotografem a režisérem Adolfem Zikou dva roky. Byla to úžasná spolupráce. Adolf Zika mi pomohl postavit se mým nedostatkům, natáčení pro mě bylo zároveň analýzou toho, kdo jsem. A bylo krásné vidět pozitivní ohlasy od lidí, kteří film viděli a které inspiroval.

Text: Leonora Váhalová

Foto: Soraya Koshar – sorawya.com, Barbora Linková, Český rozhlas

Článek najdete také v podzimním vydání magazínu Leo Express