O dracích ve znaku Kolína

Kdysi dávno žil nedaleko Kolína pod skálou u Labe drak, který se každou noc proměňoval v člověka. V lidské podobě se pak vydával do města, kde navštěvoval místní sousedy. Jedné noci spatřil v okně krásnou dívku a zamiloval se do ní. Dívka jeho city opětovala, ale začala se ptát, proč za ní chodí jen v noci. Drak jí nakonec musel přiznat pravdu. Z kletby by ho mohla vysvobodit jen panna, která by se za něj provdala. Dívka mu s radostí slíbila, že si ho vezme. 

Jenže její otec, městský rychtář, se postavil proti a dračího nápadníka vyhnal z domu. Zoufalá dívka ho marně čekala, a když měsíc uplynul bez jeho návratu, ukončila svůj život skokem do Labe. Pověst však vypráví, že nezemřela, ale sama se proměnila v draka. Od té doby bylo často možné vidět za úsvitu u řeky dva draky, jejichž hlavy se láskyplně vinuly k sobě. 

Jeskyně ďáblů u Přerova

Nedaleko Přerova najdeme u Předmostí opuštěný lom Žernava. Kdysi tu prý byla jeskyně, ve které žili ďáblové, kteří sužovali celý kraj. Nebylo divu, že se místní lidé rozhodli učinit jejich řádění přítrž. Jedné noci se sešli u jeskyně. Skryli se a čekali, až vyjde první ďábel. Pak na něj jeden z lidí zaútočil, což vylákalo z jeskyně ostatní. Muž se dal na útěk a ďáblové za ním. 

Byla to ale léčka. Když byli ďáblové dostatečně daleko od jeskyně, lidé se na ně vrhli s vidlemi, cepy a vším, co doma pobrali. Překvapení ďáblové se rozutekli. Jako poslední se z jeskyně vyřítil sám Belzebub a s řevem zmizel v lese. Lidé napřed chtěli jeskyni zavalit, ale nakonec ji ponechali jako památku na posledního ďábla ze Žernavy. Později tu začali lámat vápenec, a tak jeskyně zmizela spolu s celou skálou.

Naše spojení >