Co podle vás znamená udržitelnost pro české firmy?

Myslím si, že v tom zatím není úplně jednotný přístup. Kdybyste se zeptala 20 firem, dostanete 20 jiných odpovědí. A každá to pojme hodně osobně. Máme firmy, které jsou zaměřené na sociální aspekty a dělají spíše CSR aktivity, a zároveň vnímáme novou vlnu u firem, které si udržitelnost propojují se zelenou dohodou a více se zaměřují na environmentální kritéria. V posledních třech letech se přesto významně změnilo to, že udržitelnost pro celou řadu firem už není jen přílepkem, něčím navíc, něčím nepodstatným, ale teď je to obrovská příležitost a součást základních firemních strategií. Pro české firmy je také typické, že udržitelnost potřebují mít zakotvenou v konkrétních příkladech, že nemají rády vágní sdělení. S těmi „greenwashingovými“ aktivitami přicházejí většinou firmy bez jasného fokusu, které se snaží aspoň se nějak prezentovat. České firmy, včetně menších a středních, většinou nejprve udělají něco konkrétního, zjistí, jak to funguje v praxi, a teprve pak to komunikují. 

A možná je to také o tom, že už udržitelnost nevnímají jenom jako investici, kterou jim někdo nařizuje, ale že jim do budoucna třeba ušetří i značnou část peněz.

To je naprosto zřejmé. Potkávám se s firmami, které říkají, že vidí na číslech, jak se jim jejich aktivity do udržitelnosti z dlouhodobého hlediska vyplácí, protože uspoří materiál, zdroje, vodu nebo energie. Změna je postupná, ale zato dlouhodobě udržitelná a může jít ruku v ruce se ziskem. A v kontextu dnešní doby mnohem víc, protože se významně zvyšují ceny právě těchto výrobních zdrojů. Zároveň to extrémně buduje loajalitu zákazníků, protože jsme i v oblasti spotřebitelů velmi zostřili své vnímání vůči prezentaci firem. Celá řada zákazníků nejen deklaruje, že nakupuje udržitelné věci, ale opravdu se pídí po příběhu výrobku. Myslím si, že do budoucna bude hrát velký prim změna marketingu na koncept matteringu, což je komunikace skutečné podstaty a příběhu věcí a nejenom je natírat na růžovo nebo na zeleno.