Nejoblíbenější kolega?

Petrova cesta do současné funkce byla zajímavá. Možná i pod vlivem svého dědy, pražského hoteliéra, se už jako student vydal směrem k cestovnímu ruchu a příbuzným oborům – absolvoval střední hotelovou školu, vyšší odbornou hotelovou školu a Vysokou školu regionálního rozvoje. A od 28 let zároveň provozoval vlastní bistro na pražských Vinohradech. Když loni v lednu usoudil, že je čas na změnu, protnula se jeho pracovní dráha s tou naší firemní. 

„Moje současná práce je pestrá. Každé tři měsíce obměňujeme menu a mým úkolem je vytvořit pro naše cestující lákavou sezonní nabídku,“ vysvětluje Petr svoji pracovní náplň. „A když se u nás při testování a finálním výběru sejdou od dodavatelů vzorky na ochutnání, jsem v tu chvíli nejoblíbenějším kolegou ve firmě,“ směje se. Vzhled, chuť, vůni i třeba atraktivitu a praktičnost balení totiž posuzují kolektivně… 

Naše občerstvení >

Restaurace na kolejích

Při sestavování menu je třeba brát v úvahu nejen sezonnost surovin, ale také specifika stravování v pohybujícím se dopravním prostředku. „Musíme třeba minimalizovat pravděpodobnost, že by se cestující potřísnil omáčkou,“ vysvětluje Petr a doplňuje, že kromě pokrmů, které by si musel pasažér na misce míchat a dochucovat, nemají na jídelním lístku místo ani jídla výrazně aromatická. Typicky ryby nebo pokrmy obsahující syrovou cibuli. Petr také musí zohlednit potřeby cestujících s různými stravovacími omezeními.

A po čem je mezi cestujícími největší poptávka? „Klasika jsou sendviče, bagety či bagely,“ říká Petr s tím, že sortiment pro menu ve vlaku je šitý na míru potřebám dopravce a jeho zákazníků. Neutuchá ani poptávka po sushi, z teplých jídel pak „frčí“ pokrmy asijské kuchyně. V letošním letním menu to byla smažená rýže s kuřecím masem. Velká část zákazníků ale stojí i o českou kuchyni.