Známý svět antických Řeků se rozprostíral kolem „středomořského bazénku“. Staří objevitelé se na své nebezpečné cesty do neznáma vypravovali za novými horizonty a výnosným obchodem. Dnes je situace jiná. Svět je zmapovaný na Google Earth a cestování je rychlé, pohodlné a všeobecně dostupné. Nová generace cestovatelů si své cesty vybírá podle trendů na Instagramu. Vypravuje se za fotogenickým jídlem, sousedskou atmosférou, atraktivními selfi e spoty, ale třeba i street-artem a opuštěnými ruinami…

Pozor, turisté

Český paštikář je oblíbeným terčem společenského výsměchu. V době, kdy masový turismus vznikal, však neexistoval internet, nízkonákladová doprava, a tak se u nás zakonzervovaly způsoby, jak na dovolené u moře ušetřit.

Široký úsměv nám však poněkud zamrzl na rtech, protože dnes čelíme turismu mnohem hromadnějšímu. Overtourismus – čili nadměrný cestovní ruch – se nezajídá pouze stálým obyvatelům historických center měst, ale už i samotným cestovatelům. Benátky, Praha i Český Krumlov začínají střežit své brány proti nájezdům nespočetných hord turistů, kteří ničí „ducha místa“ a zanechávají po sobě spoušť. Overtourismus je mezníkem, který odstartoval éru post-turismu a rozšířil nabídku zajímavých menšinových destinací, do nichž „masáci“ obyčejně nejezdí. Hlavním městem post-turistů je bezesporu Berlín:

Hledači autenticity

„Jsem z Amsterdamu a vím, že devět z deseti turistů nemá ponětí o opravdovém životě ve městě,“ říká Pieter Levels. Tento digitální nomád a „kartograf“ vytvořil na platformě Hoodmaps.com „novou mapu světa“, kterou vytvářejí místní obyvatelé hojně navštěvovaných velkoměst. Nalistujete-li v tomto atlase kupříkladu polský Krakov, dozvíte se nejen to, jak se vyhnout turistickým pastím, ale i kde hledat spolupracovníky pro váš budoucí start-up. Smyslem Hoodmaps je tudíž nejen úleva přetíženým památkám, ale i snaha ukázat cestovatelům „opravdový život“ za turistickými kulisami.

„Dnešní turisté sní o autentických zážitcích,“ zdůrazňuje politoložka Debbie Lisleová, zabývající se turismem. V současném světě, podobajícím se zábavnímu parku, totiž splývá rozdíl mezi skutečným a falešným, aranžovaným a nearanžovaným, a také mezi turistou a cestovatelem.

‌
‌
‌
‌
‌
‌

Mezi námi ztroskotanci

Hledat útěchu v ruinách, se tak jeví jako jedna z mála anti-turistických možností. Nemusí se přitom zdaleka jednat o nebezpečný podnik, protože z trosek povstaly populární a hojně navštěvované ruin-bary. Nedaleká Budapešť je jich plná a romantika večeře při svíčkách v nich získává skutečně máchovské obrysy. Cestovatelská touha po prázdnosti, opuštěnosti a neprozkoumanosti se rovněž zhmotnila v urbexu a stále populárnějším navštěvování industriálních ruin. Pozoruhodné možnosti „urban exploration“ nabízejí například Košice či ukrajinské Mukačevo s monumentální ruinou tabákové továrny, která byla za první republiky součástí Československé tabákové režie. Do zchátralých a od pohledu nebezpečných objektů však není radno pronikat, a navíc je doceníte i z odstupu pouhým okem. Ruiny totiž od základu rozbíjejí naše zkamenělé konvence, zarůstají si, jak chtějí a vysmívají se řádu, autoritám i někdejší organizaci práce. A jako takové jsou jedním z posledních symbolů svobody.  

Post-turistický rozcestník

• travelbible.cz – cestovatelská bible slowtravellingu
• hoodmaps.com – světové metropole pohledem místních obyvatel
• atlasobscura.com – atlas kuriózních míst
• justraveling.com – křižovatka nových forem cestování
• nomadlist.com – seznam NEJ destinací pro digi nomády
• expertvagabond.com/instagram-travel – top instagramoví influenceři
• dark-tourism.com – bedekr temných a neprobádaných míst

text: Michal Josephy

článek naleznete v letním vydání magazínu Leo Express